Sledovat inzeráty s nabídkami práce se vyplácí. Zvláště některým profesím, kterých je na trhu nedostatek. Žádaní odborníci si tak mohou polepšit o poměrně vysoké částky. Posledním rekordmanem se stali provozní manažeři, kterým průměrná nástupní mzda ve druhém kvartálu stoupla oproti prvnímu čtvrtletí roku v průměru o 15,3 tisíce korun. Web profese.online o tom na základě analýzy vlastních dat informoval pracovní portál JenPráce.cz.
V letošním druhém čtvrtletí průměrné nástupní mzdy vzrostly některým profesím o více než třetinu. Vedle provozních manažerů, mezi jejichž úkoly patří především plánování, organizace a dohled nad denními provozními činnostmi, se to týká rovněž chemiků, kterým firmy nabízejí v průměru o 13,5 tisíce korun více než na začátku roku.
Z dat pracovního portálu JenPráce.cz vyplývá, že průměrná nástupní mzda provozním manažerům vzrostla ze 40 290 na 55 570 korun. Chemici pak dostali nabídky průměrně na 49 460 korun oproti 35 940 korunám v prvním kvartálu.
„K třicetiprocentnímu nárůstu nástupních mezd se přiblížili i specialisti v IT a vedoucí pracovníci,“ upozornila Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz. „Kolem dvacetiprocentního nárůstu se pak pohybovaly nástupní mzdy laborantů, techniků telekomunikací a projektových manažerů.“
Do první desítky profesí s nejvyšším „přilepšením“ se vešli ještě HR specialisté, svářečští inženýři a rovněž vedoucí servisu. Vedle vylepšené nástupní mzdy nabízejí podniky také další zaměstnanecké benefity: Letos je nejčastějším z nich finanční prémie. Mezi další patří příspěvek na stravování a dovolená navíc.
Reálné mzdy klesly
Ačkoli některé profese platí firmy doslova zlatem, obecně platí, že reálné mzdy v Česku od roku 2019 klesly o 7,5 procenta. Vyplývá to z aktuální studie OECD o výhledu zaměstnanosti, s níž se web profese.online seznámil. Stejně, jako Česko, je na tom ještě Švédsko. V obou zemích klesly reálné mzdy nejvíce z členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Třetí největší pokles od roku 2019 zaznamenaly reálné mzdy v Itálii, a to o 6,9 procenta. Následuje Nový Zéland, kde ve stejném období reálné mzdy spadly o 6,2 procenta, a Finsko s poklesem o 5,9 procenta.
Na druhé straně žebříčku se ocitla Litva, kde reálné mzdy od konce roku 2019 vzrostly o 16,5 procenta. Následuje Maďarsko s nárůstem o 13,5 procenta a Polsko, kde se reálné mzdy zvýšily o 9,3 procenta. Ve Slovinsku si zaměstnanci průměrně polepšili o 9,2 procenta a v Lotyšsku o 8,2 procenta. Průměrně v zemích OECD za pět let mzdy reálně stouply o 1,5 procenta.
Lépe Česko vychází z meziročního srovnání. V prvním čtvrtletí byly reálné mzdy v Česku o 3,8 procenta vyšší než ve stejném období loňského roku. Jak připomněl web ČTK České noviny, jde o jedenáctý nejvyšší nárůst ze zemí OECD. Nejvyšší nárůst zaznamenala Kostarika, a to o 16,4 procenta, následovaná Lotyšskem s meziročním nárůstem o 11,7 procenta.
Zájem o středoškoláky i vyučené
Data portálu JenPráce.cz ukázala také to, že v druhém kvartálu letošního roku firmy z hlediska požadovaného vzdělání hledaly nejvíce odborné vyučení bez maturity (36,6 % nabízených pozic) a středoškoláky, resp. vyučené s maturitou (32,9 %). Na třetím místě skončily nabídky pro zájemce se základním vzděláním (25,6 %). Pouze necelých pět procent pozic vyžadovalo ukončené vysokoškolské studium.
