Na začátku byly drobné zákroky na očních víčkách, dnes se řadí k předním českým očním chirurgům a stojí v čele nejmodernější oční kliniky v Česku. Řeč je o Drahomíře Barákové, primářce oční kliniky Gemini v Praze.
V dobách, kdy Drahomíra Baráková studovala, chtěli se všichni medici stát chirurgy po vzoru primáře Sovy. I ona si obor chirurgie vybrala jako svou specializaci. Rozhodla se ale pro tu, která se zaměřuje na lidský zrak.
„Obor očního lékařství mne okouzlil již během studia. Oko je sice malý, ale velmi složitý a pro člověka velmi důležitý orgán. Vždy pomocí zraku vnímáme více než 80 procent všech podnětů a informací. Lákalo mne proniknout alespoň částečně do jeho složitostí,“ říká ke své motivaci.
Dodává, že léčba očních onemocnění je často úspěšná a povzbudivá jak pro pacienta, tak pro lékaře. Navíc vyšetřovací metody, diagnostické postupy ani operační zákroky nejsou pro pacienta nepříjemné nebo dokonce bolestivé. „Oční lékařství navíc nabízí i široké možnosti chirurgické a já jsem chtěla obor, kde budu moci i operovat. A to se mi nakonec splnilo,“ dodává Baráková.
V popředí jejího profesního zájmu je kataraktová a refrakční chirurgie. Takových zákroků provedla již přes 40 tisíc. Začínala na malých chirurgických zákrocích, jako je například odstranění drobných výrůstků a kožních lézí v oblasti očních víček. Postupně se propracovávala k čím dál složitějším zákrokům, na nichž získávala chirurgické ostruhy.
„První větší operaci jsem provedla kolem roku 1984, šlo o takzvanou dacryocystorhinostomii – chirurgické vytvoření komunikace mezi slzným vakem a nosní dutinou. Pro nás oční chirurgy je ale určitým milníkem v naší chirurgické kariéře operace šedého zákalu neboli katarakty. První takovou operaci jsem provedla v roce 1985,“ vzpomíná Baráková na své začátky.
Oční chirurgie patří mezi nejrychleji se rozvíjející obory napříč celou medicínou. Právě zmiňované operace šedého zákalu prošly revoluční změnou. Zatímco dříve operace probíhala v lokální anestezii, spočívající v aplikaci anestetika dlouhou jehlou za oko, dnes se znecitlivující kapky jen kápnou na povrch oka.
Výrazně se také zkrátila doba operace. Zákrok trvající dříve půl i tři čtvrtě hodiny je dnes hotový během pár minut.
Dříve se také z oka extrahovala celá čočka a pacienti museli po operaci nosit brýle s dioptrickou sílou skel kolem +10 až +15 dioptrií, dnes se odstraní pouze nitro čočka a do jejího průhledného pouzdra se vloží čočka umělá. Došlo také k razantnímu zmenšení operačního řezu z dvou centimetrů na pouhé dva milimetry. Operační rána se tak díky tomu obejde bez šití.
„Dříve pacienti po operaci pobývali v nemocnici až dva týdny, z toho několik dnů byli zcela upoutáni na lůžko. Zraková rehabilitace trvala až osm týdnů. Dnes se operace provádí ambulantně a pacient může vykonávat veškeré své aktivity bez většího omezení,“ popisuje Drahomíra Baráková.
Do primářského křesla oční kliniky Gemini v pražské Krči usedla v roce 2013. Pod jejím vedením se rozrostl tým lékařů i počet pacientů. Prostory kliniky přestaly dostačovat a během letošního roku se klinika přestěhovala do Stodůlek. Zde na více než 2,5 tisících metrech čtverečních nabízejí špičkoví lékaři pacientům zákroky prováděné nejmodernějšími technologiemi.
„Stát v čele nejmodernější oční kliniky v Česku je především velká zodpovědnost – vůči pacientům, ostatním zaměstnancům a samozřejmě vůči majiteli společnosti. V dnešním pojetí musí být primář kliniky zároveň manažer i lékař. Stará se o to, aby pacientům byla poskytována péče na co nejvyšší možné úrovni.
Každý den musí učinit celou řadu důležitých manažerských rozhodnutí a vedle toho sledovat trendy v očním lékařství a vést sebe i ostatní personál ke vzdělávání. Nejsložitější je umět rozložit své síly, schopnosti a čas tak, aby jedno netrpělo pro druhé. Sám na to člověk nestačí. Bez práce a podpory celého týmu a bez podpory rodiny toho nelze dosáhnout,“ přiblížila práci primářky Baráková.
Oční chirurgie se neustále posouvá kupředu. Výzkumné týmy řeší řadu výzev, jak zlepšit operace zraku nebo zabránit vzniku šedého zákalu. Dochází k neustálému zdokonalování vyšetřovacích metod, chirurgických postupů a technologií.
„Dnes jsme schopni dokonale zmapovat, zobrazit a zhodnotit stav rohovky, čočky, sítnice nebo zrakového nervu. Stále ve větší míře se k léčbě očních chorob využívá laserových technologií. Velká pozornost je dále věnována transplantačním metodám při onemocněních rohovky. Výzkum v této oblasti je zaměřen na možnost získání náhrady rohovky z jejích vlastních buněk.
Rovněž již proběhly experimenty s mikročipy, které by měly nahradit ztracenou funkci poškozené sítnice. Design i funkce nitroočních čoček se neustále zdokonalují, vznikají implantáty se složitější konstrukcí zaručující stále kvalitnější vidění. Mimořádná pozornost je věnována genetickému inženýrství s cílem eliminovat výskyt šedého zákalu a refrakčních vad,“ popisuje Baráková.
I ona se během své kariéry setkala s dojemnými příběhy pacientů. „Většinou jde o pacienty se složitým očním nálezem, jejichž léčba je pro chirurga velkou výzvou. Náročné jsou například operace vrozených očních vad u dětí,“ přibližuje primářka.
Před lety jsem operovala třítýdenního novorozence s těžkým a komplikovaným vrozeným šedým zákalem čočky. No a teď, bezmála po 20 letech, mi za to ten mladík přišel osobně poděkovat. To jsou velmi dojemné příběhy,“ uzavírá Drahomíra Baráková.
