Asi všichni víme, že při nemoci bychom tělu měli dopřát maximum odpočinku. Vzadu v hlavě však spousta z nás má všechny ty povinnosti, které se v době naší pracovní absence nahromadí. Práce i během nemoci není mezi Čechy žádnou výjimkou.
Z aktuálního Barometru zaměstnanců společnosti Up Česká republika mezi více než 1 000 zaměstnanci tuzemských firem a organizací vyplývá, že alespoň někdy během nemoci pracuje 84 procent zaměstnanců, pětina lidí dokonce prakticky pokaždé.
Jen zhruba jeden ze třiceti zaměstnanců během nemoci ještě nikdy nepracoval. Častěji v nemoci pracují ženy a generace Y (roky narození 1980 až 1997 – pozn. red.) a Z (narození po roce 1997). Mohlo by se zdát, že přesně toto jsou zaměstnanci, které chce každý zaměstnavatel mít – oddaní své práci natolik, že ani nemoc jejich pracovní morálku neohrozí. Názor odborníků je ale jiný.
„Sice to ukazuje na vysokou angažovanost a pracovitost zaměstnanců, ale velký důvod k jásaní to pro zaměstnavatele není. Je totiž prokázáno, že zdravotní stav zaměstnanců se podepisuje na jejich pracovním výkonu. Jako zaměstnavatel chcete mít hlavně zdravé zaměstnance, ne nemocné, kteří přesto pracují,“ říká Stéphane Nicoletti, ředitel společnosti Up Česká republika.
Vliv fyzického i psychického zdravotního stavu na svůj pracovní výkon potvrzuje podle průzkumu více než polovina zaměstnanců. Téměř třetina z nich uvedla, že za jejich horším pracovním výkonem stojí právě zhoršené zdraví. A naopak, podle čtvrtiny lidí má jejich dobrý zdravotní stav pozitivní vliv na jejich pracovní výkon.
„Cílem zaměstnavatelů by měl být hlavně zdravý zaměstnanec, proto si mnohem více pozornosti zaslouží především prevence. Ta kromě podpory sportu a relaxace zahrnuje i zdravé stravování, péči o firemní kulturu, podporu soudržnosti a sociálních vazeb, nebo možnost pořízení různých zdravotních prostředků či vitamínů,“ říká Nicoletti.
Vůbec nejčastějším důvodem práce během nemoci nejsou přehnané nároky zaměstnavatelů, ale spíše finanční stránka věci. Téměř třetina zaměstnanců pracuje během nemoci proto, že je závislá na plném příjmu a nemůže si dovolit být na nemocenské. Vůbec nejvýraznější je tento důvod u kvalifikovaných i nekvalifikovaných manuálních profesí.
Druhým nejčastějším důvodem práce během nemoci je charakter pracovní náplně, který umožňuje některým zaměstnancům vykonávat své zaměstnání bez zásadního ohrožení léčebného režimu. Obvykle nejde o nemanuální, kancelářské profese s možností odvést potřebnou práci i z domova. Podobně to platí i o některých profesích z oblastí IT či obchodu.
Jako třetí nejčastější důvod pro práci i během nemoci uvádějí zaměstnanci nízkou míru zastupitelnosti. Jejich práce zkrátka nepočká a nikdo jiný ji za ně neudělá. To je nejčastějším důvodem například mezi top manažery, ale také u zaměstnanců ve školství.
