Úvodní otázka by mohla být začátkem nějakého vtipu, ovšem odpověď ve skutečnosti moc k smíchu není. Právě vyjmenovaná povolání patří ty, jichž si společnost váží nejméně. Lidé obecně mají tendenci podceňovat zejména ty profese, k jejichž výkonu není potřeba vzdělání, jsou hůře placené a často je zastávají zahraniční pracovníci. Naopak mezi nejprestižnější povolání patří lékař, učitel nebo soudce.
Na chvostu žebříčku prestiže jednotlivých povolání, který připravuje Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu ÚV ČR, se tak opakovaně objevují profese jako uklízečka, prodavač, sekretářka, stavební dělník nebo pracovníci ochranky.
Výše uvedená charakteristika podceňovaných profesí ale neplatí absolutně, neboť na spodních pozicích žebříčku se objevují i politici a kněží, kteří mají vysokoškolské vzdělání a v případě politiků i dobré platové ohodnocení.
Zde vstupují do hodnocení nedůvěra, podezírání z korupce, mediální skandály, nedostatek přímého kontaktu, v případě kněze pak sociální změny v důsledku sekularizace společnosti. Naopak na čele žebříčku se umístil lékař, vědec, zdravotní sestra, učitel na vysoké a na základní škole, soudce a projektant.
Prestiž je považována za jednu ze tří základních dimenzí sociálního rozvrstvení. Na základě výsledků je sestaven žebříček prestiže povolání, který by měl odrážet význam určitých profesí pro společnost.
Nízké hodnocení a podceňování dané práce je často dané nedostatkem představivosti, jak by svět kolem nás vypadal, kdyby tato profese vymizela. Typickým příkladem jsou uklízecí pracovníci. Právě ti udržují prostředí, v němž se každodenně pohybujeme, v čistotě.
„Ačkoli čisté a hygienické pracovní prostředí lidé považují většinou za nezbytnost, a nyní si kvality úklidových prací všímají více než dříve, pracovníků, kteří jej zajišťují, si lidé neváží. Jedná se o tvrdě pracující kolegy, kteří svoji práci často vykonávají mimo běžnou pracovní dobu. Často o večerech, nocích, víkendech,“ podotýká Milada Skutilová ze společnosti Kärcher.
