Jako modré límečky jsou označováni zejména řemeslníci a další manuální pracovníci. Tvoří zhruba 15 procent pracujících a na trhu jich je zoufalý nedostatek. Jak si je snaží firmy získat a udržet, popsala webu Profese.online personální agentura Advantage Consulting.
Na trhu práce lze definovat třináct typů „límečků“ – profesí, které se liší platem, benefity i úrovní vzdělání zaměstnanců. K těm nejžádanějším se řadí modré límečky, tedy zaměstnanci, kteří spíš než košile oblékají montérky a pracovní pláště.
„Velká poptávka je zejména po řemeslných a technických profesích, jako jsou elektrikáři, instalatéři, svářeči, mechanici a seřizovači. Tato poptávka je důsledkem rostoucí potřeby údržby stávající infrastruktury, expanze nových projektů a také přirozeného obratu pracovní síly,“ sdělila Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting.
Dodala, že nabídka inzerátů na tyto profese vzrostla meziročně o více než polovinu. „Průměrně ale zaměstnavatelé obdrží pouze kolem pěti až deseti odpovědí během třiceti dní,“ poznamenala Hynková.
Chybí klempíři i pokrývači
Nedostatek řemeslníků potvrdil webu profese.online Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ), jedné z největších odborných vzdělávacích institucí v zemi. Podle něj řemeslníci nechybějí jen ve firmách, problémy pociťují i sami koncoví zákazníci – sehnat kvalitního řemeslníka, třeba na drobnou rekonstrukci bytu, je totiž otázka několika měsíců.
„Ze stavebních oborů chybí nejvíce svářeči, obkladači, ale stále pokrývači a klempíři. Průměrná čekací doba na kvalitního řemeslníka je v řádech měsíců. Například u malířů jsou to dva až tři měsíce, pokud zákazník potřebuje vymalovat jeden pokoj, ale třeba i půl roku a více, pokud chce vymalovat celý byt,“ uvedl Janeček.
Dodal, že na obkladače se čeká více než půl roku, pokrývače, tesaře nebo klempíře může zákazník shánět i rok, na kamnáře si počkáte dokonce až dva roky. Na druhou stranu platí, že většina řemeslníků a pracovníků z výroby nemá se sehnáním práce problém.
Modré límečky patří při hledání zaměstnání ke konzervativnějším, stále nejvíce využívají inzeráty firem i personálních agentur. „V digitální éře modré límečky obrací svůj pohled k internetu a sociálním sítím, pracovní nabídky se objevují často na facebooku a různých lokálních pracovních skupinkách,“ uvedla Vladimíra Marková, ředitelka personální agentury AC Jobs.
Specializované weby
Existují také webové stránky a platformy specializované přímo na manuální a technické profese, které nabízejí inzeráty zaměřené specificky na tuto cílovou skupinu. Jedním z nich je acprace.cz, který je zaměřen přímo pro rychlé a efektivní vyhledávání pracovních pozic vhodných výhradně spíše pro modré límečky.
„Není třeba dlouze vyplňovat odpovědní formuláře a dokládat životopisy. Uchazeč u vybrané pracovní pozice a lokality odpoví na základě rychlého kontaktu, stačí uvést i jen telefonní číslo a e-mailovou adresu. Na základě těchto informací se mu ozve konzultant – personalita, který má pozici na starost, a zbytek dořeší telefonicky nebo on-line,“ popsala Vladimíra Marková.
Od hledání nové práce uchazeče zpravidla odrazuje dlouhý náborový proces, to ale u modrých límečků neplatí. Ti se na nová pracovní místa dostávají nejrychleji ze všech skupin. Obvykle do zaměstnání nastoupí do třech týdnů od pohovoru.
„Výběrové řízení pro modré límečky je často jednokolové. Krátké výběrové řízení může vést k vyšší fluktuaci, protože rozhodovací proces je rychlý a méně komplexní. Právě modré límečky patří k těm zaměstnancům, kteří mění práci častěji, i kvůli krátkým výběrovým řízením neváhají odejít za lepšími platovými podmínkami,“ uvedla Marková.
Plat jako manažer
Právě nabídkou vyšších platů se firmy snaží nalákat nové zaměstnance. U těch schopných mohou dokonce dosáhnout až manažerské úrovně. Průměrné měsíční finanční ohodnocení řemeslníků se samozřejmě liší podle oboru.
„Obecně zkušený řemeslník, který je zaměstnán u firmy, si v průměru vydělá 40 až 50 tisíc. Řemeslník pracující jako OSVČ si může vydělat až 80 tisíc měsíčně. A řemeslník, který zároveň dělá své řemeslo, ale navíc je ochoten a schopen nést zodpovědnost za další dva nebo tři řemeslníky, které zaměstnává, si vydělá ještě daleko více,“ řekl Miloslav Janeček z pražské Střední odborné školy Jarov.
Vysoké finanční ohodnocení potvrzuje i Vladimíra Marková z personální agentury AC Jobs. „Nedávno jsme pro jednoho z našich klientů hledali elektrikáře, u této pozice nabízela firma nástupní plat 80 tisíc korun,“ řekla.
Dalším způsobem, jak firmy lákají modré límečky, jsou různé zaměstnanecké výhody a finanční přilepšení. „Uchazeči mají často v oblibě benefity v podobě náborových příspěvků. U řady pozic je poptáváno ubytování. Velký zájem je i o finanční benefity v podobě 13. a 14. platu, nejrůznějších bonusů a prémií,“ sdělila Marcela Vyskoková z personální agentury Advantage Consulting.
Velký zájem mají zaměstnanci také po placené dovolené v délce pěti týdnů a zvýhodnění související se zdravotním volnem. „Stravenky neberou už zaměstnanci jako benefity, ale spíše jako běžný standard, přesto by je zaměstnavatelé neměli vyřazovat,“ doporučila Marcela Vyskoková.
Zájem o učební obory
Ačkoli se většina mladé generace vidí spíš za kancelářským stolem než pracovním ponkem, zájem o učební obory se každoročně zvyšuje. Stav řemeslníků v Česku to ale do budoucna dramaticky nezlepší.
„Česká ekonomika se orientuje na výrobní sektor, to generuje značnou potřebu po odbornících, jako jsou technici, mechanici, konstruktéři, technologové a elektrikáři.
Problém s obsazováním některých pozic bude pokračovat a ke zlepšení bude docházet velmi pomalu. Starší generace řemeslníků odchází do důchodu a jejich nahrazení mladými začínajícími bude trvat velice dlouho,“ upozornila Vladimíra Marková z AC Jobs.
Spousta firem se proto urychleně snaží nahradit lidskou práci stroji. Některé profese vhodné pro modré límečky tak v budoucnu zaniknou.
„Automatizace, robotizace a umělá inteligence pravděpodobně nahradí řadu pracovních míst, která jsou primárně rutinní, patří sem například práce na montážních linkách, povolání, která jsou málo kvalifikovaná. Naopak kvalifikované instalatérské, elektrikářské či tesařské práce budou potřebné i v budoucnu,“ poznamenala Olga Hyklová z Advantage Consulting.
Čerství absolventi pracují mimo obor
Vedení už zmiňované Střední odborné školy Jarov se nedávno pokusilo zmapovat i to, proč absolventi středních odborných škol vystudovaný obor v mnoha případech opouštějí. Navzdory tomu, že některé profese platí firmy doslova zlatem, ukázalo se, že nejčastějším důvodem je nižší nástupní plat. Mezi další patří třeba špatně zvolená specializace.
„Firmy čerstvým absolventům, kteří mají sice výuční list, ale chybí jim dostatečná praxe, platí minimum. Čerstvý absolvent firmě ‚nevydělá‘ tolik jako zkušený řemeslník, většinou musí pracovat pod dohledem jiného pracovníka, nedostává tak složité úkoly, nese minimální zodpovědnost a podobně,“ řekl ředitel školy Miloslav Janeček.
Pokud pak čerstvý absolvent dostane pracovní nabídku například od dopravce, kde dostane o 10 i 15 tisíc vyšší plat, zpravidla neodolá. „Neuvědomí si, že za volantem bude mít po celý život prakticky stejné finanční ohodnocení, zatímco s přibývající řemeslnou praxí bude jeho plat stále stoupat. Odejdou-li ale mladí lidé od řemesla, zpravidla už se k němu nikdy nevrátí,“ dodal Janeček.
