Vysoká nezaměstnanost mladých lidí je zásadním problémem, který se týká všech zemí Evropské unie, včetně České republiky. Důvodem jsou podle zprávy Českého statistického úřadu (ČSÚ) ekonomická nestabilita, nepružnost trhu práce a minimální sladění pracovního a studijního života.
Vysoká nezaměstnanost mladých lidí je problémem, který řeší celá Evropa. Zatímco například Německo nebo Rakousko se s touto situací umějí vyrovnat úspěšněji, zejména pro jižní Evropu jde o těžko řešitelný problém.
„Ekonomická a finanční krize obecně stojí za výrazným zhoršením podmínek na trhu práce, a právě mladí lidé, vstupující na trh práce, jsou jejich největší obětí,“ uvedla Gabriela Strašilová z odboru statistiky trhu práce, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.
V České republice byla pravděpodobnost nezaměstnanosti osob ve věku 15 až 34 let v době od tří do dvanácti měsíců po ukončení studia nejnižší v roce 2008 (19,1 %). V roce 2010 se vyšplhala na hodnotu 30,8 procenta.
„V podstatě již na začátku pracovní kariéry se tak vytváří jednoznačné rozdělení na ty úspěšné a méně úspěšné,“ doplňuje Ondřej Nývlt z odboru statistiky trhu práce, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.
Nejmenší problémy mají se vstupem na trh práce vysokoškoláci, pravděpodobnost nezaměstnanosti po ukončení studia se pohybuje kolem hranice 15 procent.
U osob se středním vzděláním bez maturity je tato pravděpodobnost již kolem 30 procent. U lidí s ukončeným základním vzděláním stoupá až k hranici 80 procent.
„V regionálním pohledu je nejhorší situace na severozápadě Čech. V Ústeckém a Karlovarském kraji v průměru každý třetí mladý člověk v krátké době po ukončení studia nenajde práci. Naopak v Praze je to pouze každá dvacátý,“ upozorňuje Gabriela Strašilová.
Ačkoli se Česká republika může chlubit nejnižší nezaměstnaností v rámci zemí EU, některá odvětví se vyznačují relativně vysokým rizikem nezaměstnanosti. Například pomocní a nekvalifikovaní pracovníci mají až desetkrát vyšší pravděpodobnost ztráty zaměstnání než specialisté nebo zákonodárci či řídící pracovníci.
