Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) přeložilo návrh zákona, kterým dochází k nastavení platových základen poslanců, senátorů, členů vlády, prezidenta republiky, soudců a dalších vysokých funkcionářů pro příští rok. K celé úpravě dochází v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil zákonný koeficient nutný pro výpočet platů.
Letos odměny politiků zůstaly díky úpravám ve vládním konsolidačním balíčku na loňské úrovni, v roce 2021 a 2022 byly kvůli krizové situaci zcela zmrazeny.
„Jasně jsme řekli, že chceme růst platů vrcholných politiků snižovat. Již proto vláda přišla s konkrétními kroky v rámci konsolidačního balíčku přijatého v listopadu 2023. Deklarovali jsme, že platy ústavních činitelů porostou pomalejším tempem v rámci solidarity s reálně klesajícími platy v ekonomice,“ vyjádřil se ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Do budoucna se navíc počítalo s automatickým navyšováním bez politického vlivu, a to pouze ve vazbě na vývoj průměrné mzdy. Tento princip ale rozhodnutí Ústavního soudu narušilo.
Platy politiků i soudců odpovídají určitému násobku průměrné mzdy. Soudci se kvůli snížení svých výdělků v tomto roce obrátili na Ústavní soud, který snížení jejich platů zrušil s odůvodněním, že odporuje ústavnímu pořádku. Novela vrací koeficient soudců od ledna na dřívější úroveň.
„Jsme dlouhodobě toho názoru, že nikdo – tedy ani politici – by si neměl určovat vlastní plat. Proto vláda už dříve prosadila automatické určování výše platové základny. Jde o transparentní řešení, které znamená, že o platech nerozhodují politici. Nyní se ale ukázalo, že o něm de facto rozhodují soudci. Nepovažujeme to za správné,“ komentuje Jurečka.
Cílem dle MPSV je, aby se platy soudců a státních zástupců zvedaly stejným tempem jako ostatním ústavním činitelům a aby jejich navyšování neprobíhalo rychleji.
Ministerstvo práce a sociálních věcí tak plánovalo předložit návrh, který by respektoval rozhodnutí Ústavního soudu. Podle původních předpokladů by se tak platy vrcholných politiků měly příští rok zvýšit o více než 13 procent.
Ústavní soud však ve své zprávě upozornil, že se ústavností snížení platu politiků vůbec nezabýval, rozhodnutí se týkalo jen soudcovských platů a zákon může pravidla pro odměňování politiků nastavit odlišně.
„Dojde-li ke zvýšení platů politiků, jakožto ústavních činitelů, stane se tak v důsledku reakce Parlamentu na rozhodnutí Ústavního soudu, který ovšem pouze ve vztahu k soudcům označil úpravu platových záležitostí za neústavní. Ústavností snížení platů u politiků se Ústavní soud v rozhodnutích nezabýval, tudíž ji nemohl ani nijak zpochybnit,“ uvedla Kamila Abbasi, mluvčí Ústavního soudu.
Také právníci se shodují na tom, že politici si mohou výši platů nastavit nezávisle na soudcích. Jinými slovy není nutné, aby se jejich platy zvedaly společně se soudci, kteří uspěli se svou stížností.
V současné době ministr Jurečka podle dostupných informací zamýšlí navrhnout politikům pro příští rok růst platů o 6,9 procenta, který by podle jeho mínění odpovídal objektivnímu nárůstu u lidí pracujících v soukromém i veřejném sektoru. Jaká bude konečná výše, na níž se politická reprezentace usnese, je zatím ve hvězdách.
