Ačkoli pro většinu zaměstnanců představují vánoční svátky příležitost, jak si užít dny volna, ne všichni tuto možnost mají. Na co mají zaměstnanci mířící ve sváteční dny do práce nárok a jaké jsou jejich povinnosti?
Ohledně toho, kteří zaměstnanci půjdou do práce o vánočních svátcích, by měla panovat domluva. Práci ve státní svátek může zaměstnavatel nařídit jen ve výjimečných a opodstatněných případech.
Zaměstnanci, kterému je v souladu se zákoníkem práce ve svátek nařízena, nevzniká nárok na úhradu výdajů, které mu mohou v důsledku toho vzniknout. Vždy se tedy se zaměstnavatelem na rozložení práce ve sváteční dny domluvte dříve, než začnete bookovat jízdenky, vstupenky, letenky nebo ubytování.
Případné storno za zrušení není zaměstnavatel povinen uhradit. Tento nárok je oprávněný jen v případě, že by zaměstnanec v těchto dnech čerpal řádnou dovolenou. Zaměstnavatel by ho v této situaci musel z dovolené odvolat, případně mu určenou dobu čerpání dovolené změnit.
„O náhradě by se dalo uvažovat také v případě, pokud by se ze strany zaměstnavatele jednalo o šikanózní jednání, zneužití práva či jednání v rozporu s dobrými mravy,“ upozorňuje advokát Václav Vlk z Rödl & Partner.
Jsou provozy, které se ani o svátcích zastavit nemohou. Stejně tak do práce o vánočních svátcích musí řada lékařů, řidičů či kuchařů. Těm všem podle zákona náleží mzda a nárok na placené náhradní volno v rozsahu práce, kterou ve svátek vykonal.
Náhradní volno musí zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době.
Pravidlo tedy je, že zaměstnavatel musí zaměstnanci nejprve nabídnout možnost náhradního volna, příplatek je až druhou možností. „Zároveň se zaměstnanec nemůže domoci příplatku, pokud mu nebyl nabídnut, a je tak nucen přistoupit na náhradní volno,“ vysvětluje Václav Vlk.
Situace je tedy opačná než v případě přesčasů – zákoník práce v tomto případě upřednostňuje čerpání náhradního volna, příplatek je až na druhém místě.
Pokud zaměstnanec o náhradní volno nestojí, může se hned na začátku se zaměstnavatelem pokusit domluvit na poskytnutí příplatku ke mzdě. S touto formou kompenzace však musí souhlasit obě strany.
Výše příplatku se musí rovnat minimálně 100 procentům denního platu či mzdy. Pokud tedy hodinová mzda zaměstnance normálně činí 200 korun, za práci ve svátek si přijde na nejméně 400 korun za hodinu.
Ohledně konkrétního data, kdy bude zaměstnanec náhradní volno čerpat, by mělo mezi oběma stranami dojít k domluvě. Jestliže se na žádném termínu během následujících tří měsíců nedomluví, je zaměstnavatel povinen vyplatit příplatek podle pravidel popsaných výše.
Zatímco většina z nás je otrávená, pokud státní svátek připadne na víkendové dny, ti, kdo jsou v práci, naopak tento fakt často vítají. „Za stejný rozsah práce totiž dostanou větší odměnu. Příplatky dostanou hned dva, jeden za práci ve svátek a druhý za práci o víkendu,“ doplňuje Václav Vlk z Rödl & Partner.
