Úřad práce připravuje kompletní redesign výzkumu trhu práce u zaměstnavatelů, který každoročně pořádá. Chystaná změna výrazně sníží počet otázek kladených zaměstnavatelům, které zaměstnavatelé vyplňují již v jiných dokumentech, a naopak přidá otázky směrem do budoucnosti.
Dotazník se standardně zasílá do 30 tisíc firem a response se obvykle pohybuje kolem 70 procent. Jeho výsledkem by měl být jeden z nejrozsáhlejších výzkumů tohoto typu v České republice, který přispěje k lepšímu pochopení trhu práce a plánů firem do budoucna.
Díky zpětné vazbě bude moci stát lépe vytvářet strategie, které jsou zaměřené na skutečné požadavky trhu, a podpoří efektivní rozhodování na všech úrovních. „Redesign našeho výzkumu trhu je klíčovým krokem k získání přesnějších a relevantnějších dat o trhu práce. Snížením nadbytečných otázek a rozšířením zaměření na budoucí trendy můžeme lépe předvídat a reagovat na potřeby zaměstnavatelů i zaměstnanců,“ vysvětluje Daniel Krištof, generální ředitel Úřadu práce ČR.
Zpřesnění a zacílení aktivit nejen Úřadu práce ČR, ale i trhu jako celku, podporují i ostatní. „Na definování současných i budoucích kvalifikačních požadavků trhu práce se musí aktivně podílet zaměstnavatelé. Na kvalitě těchto vstupních informací pak závisí míra relevance vzdělávacích programů,“ doplňuje Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory ČR.
Nedílnou součástí nového přístupu je zlepšování nabídky rekvalifikací tak, aby odpovídaly dynamicky se měnícím potřebám trhu práce. Díky lepší identifikaci prioritních potřeb zaměstnavatelů i občanů lze zaměřit rekvalifikační kapacity na klíčové oblasti.
Od začátku letošního roku se na rekvalifikace přihlásilo již více než 25 tisíc občanů, což výrazně překonává minulé období. V rámci zvolené rekvalifikace, do které se řadí i digitální kurzy, jsou rovnoměrně zastoupeni lidé se všemi stupni vzdělání. Je to rozdíl oproti klasické rekvalifikaci, kde dominují lidé výučním listem.
Cílená rekvalifikace je nezbytnou součástí změny trhu práce. Vždyť počet lidí, kteří pracují v administrativních a podpůrných činnostech, se od roku 2000 zdvojnásobil. Oproti tomu těžba a dobývání jsou oproti uvedenému roku na méně než polovině zaměstnanců.
„Rekvalifikace jsou klíčové pro zvýšení produktivity práce a pro rozvoj firem směrem k vysoké přidané hodnotě produkce,“ říká Vít Jásek, výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů ČR.
Podle Zdeňka Zajíčka, prezidenta Hospodářské komory ČR, jsou tahounem zapojení do dalšího profesního vzdělávání firmy, jen minimálně se v nových odborných i měkkých dovednostech vzdělávají sami občané ve svém vlastním zájmu. Z hlediska podílu pravidelně se vzdělávajících dospělých zaostáváme za celoevropským průměrem.
Češi výrazně zaostávají také ve fluktuaci, která zde dosahuje jen 15 procent, zatímco v zemích OECD je o sedm procent vyšší. Je to paradoxní, protože zároveň platí, že klientům Úřadu práce ČR vzroste mzda při změně zaměstnání průměrně o osm procent. Klientům, kteří se pro změnu práce rozhodnou dobrovolně, vzroste mzda dokonce o 12 procent.
