Ukrajinští uprchlíci: Pomoc je nejen správná, ale i ekonomicky přínosná

Nová data potvrzují již dříve popsané tendence rostoucích příjmů a klesajících výdajů státního rozpočtu v souvislosti s válkou na Ukrajině. Příjmy za letošní první kvartál jsou téměř dvakrát vyšší než výdaje, „v plusu“ byl tak státní rozpočet asi o 3,1 miliardy korun.

Navzdory populistickým tvrzením čísla jasně dokazují, že osoby s dočasnou ochranou do našeho systému dlouhodobě přináší více, než z něj dostávají. Ilustrační foto: Pixabay.com
Navzdory populistickým tvrzením čísla jasně dokazují, že osoby s dočasnou ochranou do našeho systému dlouhodobě přináší více, než z něj dostávají. Ilustrační foto: Pixabay.com

Vliv na pozitivní bilanci má zejména rostoucí počet legálně pracujících osob s dočasnou ochranou, což s sebou přináší i vyšší odvody a další spotřebu.

„Osoby s dočasnou ochranou do našeho systému dlouhodobě přináší více, než z něj dostávají. Tato čísla jsou konkrétní odpovědí těm, kdo tvrdí opak,“ vyjádřil se již v minulosti ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Hlavní část výdajů míří na sociální dávky, zdravotnictví, školství, pomoc do zahraničí či ubytování. Naopak v příjmech jsou zahrnuty zejména odvody na pojistné, DPH, spotřební daň nebo daň z příjmu právnických osob.

Jedinou formu přímé pomoci, na niž mají osoby s dočasnou ochranou v ČR nárok, představuje humanitární dávka. Určena je zranitelným osobám, které pracovat nemohou – typicky dětem, těhotným, seniorům nebo osobám se zdravotním postižením.

Počet lidí, kteří tuto dávku čerpají, soustavně klesá. Zatímco v dubnu 2022 bylo podpořeno přes 234 tisíc lidí, letos ji využívalo asi 86 tisíc osob. V drtivé většině tak nejsou závislí na sociálních dávkách, ale dokáží se o sebe postarat.

„Drtivá většina Ukrajinců u nás pracuje a platí úplně stejné odvody a daně jako každý jiný. Přitom nemají nárok třeba na rodičák a spoustu dalších podpor od státu, na které čeští občané za stejné odvody dosáhnou.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Tyto odvody dlouhodobě převyšují výdaje na pomoc jejich krajanům, do kterých samozřejmě počítáme sociální pomoc, ale také výdaje na zdravotní péči a další položky,“ zdůraznil Jurečka.

Ministerstvo zároveň upozorňuje, že přínos Ukrajinců není možné měřit jen prostými čísly. V řadě oborů, jako je stavebnictví, zemědělství, gastronomie či zdravotnictví, už se bez nich česká ekonomika neobejde. Nejvíce osob s dočasnou ochranou míří na nízkokvalifikované pozice.

„Bez jejich práce by neměl kdo tyto pracovní pozice obsadit. Některé pro nedostatek lidí, jiné proto, že o ně není takový zájem. Navíc u nás Ukrajinci vydělané peníze ve velké míře utrácejí, a to znamená další příjmy do rozpočtu státu, které pak využíváme ve prospěch nás všech,“ dodal ministr Jurečka.

Počet pracujících osob s dočasnou ochranou

Příchozí z Ukrajiny pomáhají řešit dlouhodobý nedostatek pracovní síly. Nedochází tedy k vytlačování českých občanů z práce, naopak uplatnění uprchlíků odpovídá struktuře poptávky.

Počet uprchlíků, kteří se do trhu práce zapojují, dlouhodobě roste. Za duben letošního roku je v evidenci 158 800 pracovně-právních vztahů mezi držiteli dočasné ochrany. Pro srovnání – před rokem šlo o 114 tisíc, před dvěma 89 tisíc.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena