Od začátku války na Ukrajině na konci února uplynuly již tři roky. Analýza ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) ukazuje, že za tu dobu příjmy českého rozpočtu ve vztahu k osobám s dočasnou ochranou činily dvojnásobek toho, jaké byly celkové náklady na humanitární dávku.
Ta je určena občanům Ukrajiny, kteří přišli do České republiky z důvodu válečného konfliktu. Je pojata jako příspěvek na životní potřeby a zároveň příspěvek na bydlení s tím, že se zohledňují veškeré příjmy a případné úspory žadatele.
Humanitární dávka je jedinou formou přímé finanční pomoci, na kterou mají osoby s dočasnou ochranou nárok. Jen v krajních případech mohou čerpat ještě jednorázovou mimořádnou okamžitou pomoc.
„Unikátní analýza MPSV ukazuje, že hlavně díky velkému zapojení uprchlíků na tuzemský trh práce, je celková bilance příjmů a výdajů jednoznačná – osoby s dočasnou ochranou do našeho systému dlouhodobě přináší více, než z něj dostávají. Tato čísla jsou konkrétní odpovědí těm, kdo tvrdí opak,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Z dat vyplývá, že na výnosech z práce a tuzemské spotřeby se České republice vrátilo nejméně 54 miliard korun. „Pozitivní trendy se projevují v bilanci příjmů a výdajů. Podporou Ukrajiny pomáháme napadené zemi, investujeme ale i do bezpečnosti České republiky a podporujeme průmysl a obchodní spolupráci.
Zároveň jen na výnosech z práce a spotřeby uprchlíků v Česku se nám vrátilo již nejméně 54 mld. Kč. Nejvýraznější podíl na příjmech mají pracující uprchlíci, kteří zároveň zaplnili dlouhodobě neobsazená místa v řadě odvětví,“ přiblížila vedoucí týmu dopadových analýz Magdaléna Klimešová.
Počet uprchlíků zapojených na trh práce dlouhodobě stoupá, MPSV eviduje asi 150 tisíc pracovně-právních vztahů. Struktura uplatnění v profesích se prakticky nemění a stále nejvíc osob s dočasnou ochranou pracuje v nízkokvalifikovaných pozicích, jako například pomocní pracovníci ve stavebnictví nebo výrobě.
Dočasnou ochranu v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině obdrželo v ČR podle dat ministerstva vnitra celkem 397 tisíc osob. Humanitární dávku nyní čerpá 92 tisíc osob, což představuje měsíční náklady přibližně 760 milionů korun.
„Příchozí z Ukrajiny prokazatelně pomáhají řešit dlouhodobý nedostatek pracovní síly u nás. Určitě tedy nedochází k vytlačování českých občanů z práce, naopak uplatnění uprchlíků odpovídá struktuře poptávky. Nejen odvody a daně, ale i spotřeba uprchlíků přináší miliardy do našeho státního rozpočtu.
Vzkaz některým obchodníkům se strachem je tedy jasný. Ukrajinci k nám nepřišli čerpat dávky, ale kvůli přežití a drtivá většina se o sebe postará sama a integruje se,“ dodal Jurečka. Jeho slova potvrzuje i fakt, že sedm z deseti uprchlíků pobírajících humanitární dávku patří do některé ze zranitelných skupin (děti, těhotné, senioři či osoby se zdravotním postižením, pozn. red.).
