Ani ne deset procent mladých Čechů do 25 let nemá žádný vlastní příjem. Většina z těch, kteří na brigády chodí, svůj výdělek zcela neutratí a dokáže si odkládat stranou. Vyplývá to z průzkumu investiční platformy Portu ve spolupráci s organizací Nekrachni, která pomáhá mladým lidem finančně dospět a zlepšuje jejich finanční gramotnost. Sběr dat provedla agentura IPSOS.
Češi ve věku 16-25 let nechtějí být zcela finančně závislí na svých rodičích. Proto se snaží si přivydělávat – až 67,2 procenta respondentů generace Z tak pracuje buď celoročně, nebo přes léto. Necelá pětina z nich už práci má, bez vlastního příjmu je jen každý desátý mladý Čech. Na Slovensku je situace o poznání horší, ukazuje průzkum, jehož výsledky má redakce profese.online k dispozici.
Z průzkumu vyplývá, že mladí Češi jsou aktivnější než Slováci. Více než třetina z nich pracuje celoročně a více než 30 procent chodí v létě na brigády. Mladí lidé generace Z jsou tak nejen méně finančně závislí na svých rodičích, ale zároveň se učí s vlastními penězi zacházet. Z regionálního pohledu si prací při studiu přivydělává nejvíce mladých lidí v Libereckém kraji (88,9 %), nejméně v Praze (55,7 %).
Většina Čechů generace Z si brigádami přivydělává, protože chce mít vlastní finance a nakládat s nimi podle vlastního uvážení (68,1 %), a také proto, že se chce osamostatnit a nebýt zcela závislá na svých rodičích (42,4 %). Mladí Češi a Češky touží mít své peníze a rozhodovat o nich podle sebe. Dobrou zprávou je, že neutratí vše, co vydělají.
Téměř 85 procent účastníků průzkumu si dokáže část výdělku odkládat stranou, v 56 procentech případů jim přispívají i rodiče. Nejvíce si své přivýdělky odkládají mladí Pražané (91,8 %). Vyzkoušet si různé pracovní oblasti uvádí jako důvod své motivace přivydělat si nejméně respondentů (26 %). Přibližně třetina brigádníků pak chce získat pracovní zkušenosti do svého životopisu.
Průzkum také ukázal, že odpovědi na otázky, jak nejlépe zacházet s vydělanými penězi, hledají mladí Češi a Češky hlavně na internetu, protože nejsou spokojeni s úrovní finančních znalostí ze školy. „Škola jako místo, kde lze informace o finanční gramotnosti získat, zaostává,“ upozornil Lukáš Raška, analytik Portu. Tři čtvrtiny respondentů generace Z tvrdí, že v této oblasti nemají dostatečné znalosti.
Hlavním zdrojem znalostí a dovedností o světě financí tak není pro mladé ani škola, ani rodiče, ale internet (54,5 %). Mezi českou generací Z jsou populární tzv. finfluenceři, až 33,7 procenta sleduje alespoň jednoho. Oblíbeným zdrojem informací jsou také knihy nebo webové stránky zaměřené na finance, které čte 31,5 procenta mladých Čechů a Češek.
Zájem české generace Z o finance se také projevuje v rostoucí investiční gramotnosti. Tu Portu každoročně měří svým Indexem investiční gramotnosti nejen v České republice a na Slovensku, ale i v Polsku. U nás se finanční gramotnost meziročně zlepšuje ve všech věkových kategoriích – přesto, že jsou na tom mladí Češi zatím nejhůře, svůj nedostatek dohánějí nejrychleji.
„Když se mladí lidé budou vzdělávat a snažit se při studiu vydělávat, budou schopni kompenzovat celorepublikově nízkou úroveň výuky finanční gramotnosti ve školách. Bylo by samozřejmě lepší, kdyby se ve školství zároveň zvýšila četnost i kvalita finančního vzdělávání, aby se mladí nemuseli v praxi tak často učit na vlastních chybách,“ uvedl Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.
