Únor je ve znamení přihlášek na střední školy. Zejména deváťáci ale svou pozornost upínají zejména na 11. a 14. dubna, kdy je čeká skládání jednotné přijímací zkoušky. Úřad práce ČR (ÚP ČR) spolu s datovým týmem Ministerstva práce a sociálních věcí představily unikátní analýzu, v níž vůbec poprvé vyhodnocují možnosti uplatnění absolventů pohledem trhu práce.
Analýza je postavena na statistikách absolventů jednotlivých škol (roky ukončení studia 2022 a 2023, pozn. red.), kteří byli v evidenci uchazečů dva roky po absolvování školy, a míře jejich ohrožení dlouhodobější nezaměstnaností. Právě riziko dlouhodobé nezaměstnanosti je považováno za klíčový problém a je třeba je snížit na minimum.
„Je důležité, aby absolvent nebyl nezaměstnaný příliš dlouho. Pak totiž ztrácí pracovní návyky a klesá šance, že si najde dobrou práci. Většina absolventů si najde práci do tří měsíců, trh práce má o ně velký zájem. Není proto nutné skočit hned po první nabídce. Pokud ale hledání trvá déle než devět měsíců, už je to – zvlášť u mladých lidí – riziko,“ vysvětluje Daniel Krištof, generální ředitel ÚP ČR.
Jen samotný počet nezaměstnaných po absolvování škole takovou vypovídací hodnotu nemá. Ve zveřejněné analýze tedy nešlo o to hodnotit střední školy podle toho, zda generují nezaměstnané.
„To by nebylo fér. Záleží na místním trhu práce i na tom, že z řady středních škol hodně absolventů pokračuje na vysokou školu. Navíc je přirozené, že člověk na začátku kariéry dělá více změn – jak získává praxi a zkušenosti, může rychleji růst. Prostě být nezaměstnaný nevadí, pokud to netrvá moc dlouho,“ zdůrazňuje Krištof.
Čím výše, tím lépe
Z výsledků jako první vyplývá nepřekvapivý závěr – obecně platí, že čím vyššího stupně vzdělání dosáhneme, tím lépe.
Prvním zlepšením pozice na trhu práce z pohledu dlouhodobější nezaměstnanosti oproti základní škole je prakticky jakékoli pokračování ve vzdělávání – to zlepší pozici na trhu práce o více než 50 procent. Absolventi jen se základním vzdělání to mají na trhu práce opravdu těžké a téměř 37 procent z nich pak jsou nezaměstnaní devět a více měsíců.
Dokončené střední vzdělání je dalším výrazným zlepšením, zde je vidět zlepšení o zhruba 75 procent. Na vrcholu je samozřejmě plné vysokoškolské vzdělání se zlepšením o 82 procent u bakalářského, 90 procent u vysokoškolského a 94 procent u doktorského studia.
Zájem je o technické obory
S ohledem na blížící se přijímací zkoušky na střední školy je pozitivní zprávou, že o jejich absolventy je velký zájem. Průměrné devítiprocentní riziko dlouhodobější nezaměstnanosti znamená, že si 91 procent evidovaných uchazečů o zaměstnání do devíti měsíců práci najde.
Hvězdou středoškolského odborného vzdělávání je vyučení s maturitou, kde úřady práce evidují jen necelých osm procent dlouhodobě nezaměstnaných.
Na trhu práce je zájem zejména o kvalifikovanou technickou pracovní sílu a řemesla (obráběči kovů, elektrotechnici, opraváři zemědělských strojů či stavebníci). Po jejich absolvování narůstá šance na získání dobrého zaměstnání o více než 80 procent ve srovnání s tím, kdyby se jedinec spokojil jen se základním vzděláním.
Nejtěžší to naopak mají prodavači, kde u absolventů tohoto oboru ÚP ČR eviduje vidíme dvacetiprocentní riziko dlouhodobé nezaměstnanosti.
Lycea bodují
Co se týče gymnázií, je jejich absolvování bez následné vysoké školy pro dobré uplatnění na trhu práce trochu horší než ukončené odborné střední vzdělání. Na gymnázium je dobré dítě poslat, pokud je u něj potenciál, že bude dále pokračovat alespoň vyšším odborným nebo bakalářským studiem.
Z dlouhodobějšího hlediska se jako dobrá volba začínají profilovat lycea, která kombinují odbornost a všeobecný přehled. Trh práce jejich studenty umí ocenit, ovšem zpravidla až po absolvování odborné praxe, s níž těmto klientům pomáhá úřad práce.
