Zatímco několik evropských zemí, a dokonce i některé americké firmy zavedly čtyřdenní pracovní týden, anebo se k takovému počinu chystají, Řecko, která má již nyní nejdelší týdenní pracovní dobu v Evropské unii, se vydalo opačným směrem.
Nová legislativa, která vstoupila v platnost s prvním červnovým dnem, umožňuje šestidenní pracovní týden podnikům, které pracují 24 hodin denně, s cílem zvýšit produktivitu.
Zaměstnanci se mohou v zaměstnání činit až 48 hodin týdně a ti, kteří odpracují den navíc, dostanou 40procentní příplatek za přesčasy a 115 procent navíc za v neděli a ve svátek. Prodloužení pracovní doby je dobrovolné a vyžaduje souhlas zaměstnanců, podotkla stanice Deutschlandfunk.
Tato novinka jde proti trendu zkracování pracovního týdne na čtyři dny, který podle nemálo odborníků, a především výzkumů přispívá ke zvýšení produktivity, pohody a spokojenosti zaměstnanců.
Nedostatek pracovních sil
„Řecká vláda poukazuje na skutečnost, že tento krok pomůže s nedostatkem pracovních sil, zajistí, aby pracovníci dostali mzdu za přesčasy, a bude řešit problémy s daňovými úniky souvisejícími s nelegální prací,“ upozornil list The Washington Post.
Prodloužení pracovního týdne je řeckou odpovědí na nedostatek kvalifikované pracovní síly v zemi, který přetrvává od finanční krize v letech 2010 až 2018. V té době se země ocitla na pokraji bankrotu a statisíce kvalitně vzdělaných mladých lidí emigrovaly za lepšími příležitostmi do zahraničí. Řecko se z toho dodnes nevzpamatovalo, i když se v posledních letech ekonomika zlepšila.
Nehlášená práce a přesčasy na černo
Přestože míra nezaměstnanosti se pohybuje kolem 11 procent, je v Řecku nedostatek pracovních sil, zejména v zemědělství a cestovním ruchu. Konzervativní vláda pod vedením premiéra Kyriakose Mitsotakise proto hledá řešení a snaží se mimo jiné přijímat sezónní pracovníky ze zemí, jako je Egypt a Indie, na sklizeň a na práce ve službách a úklidu.
Kromě nedostatku kvalifikované pracovní síly chce Řecko šestidenní pracovní týden využít také k boji proti druhé slabině: nehlášené práci a přesčasům placeným na černo.
„Vzhledem k tomu, že je velký nedostatek pracovních sil, zejména v průmyslu, pracuje se přesčas – a často se platí načerno,“ upozornil ministr práce Adonis Georgiadis při projednávání zákona v parlamentu.
Zaměstnanci vyrazili na barikády
Pracovní zátěž v Řecku je však i tak enormní. Druhé zaměstnání, dlouhé pracovní dny, málo volného času: to vše musela většina Řeků přijmout jako normou. Podle statistického úřadu Eurostat vede země s 39,8 hodinami týdně evropský žebříček týdenní pracovní doby.
Obhájci zaměstnanců namítají, že nová řecká legislativa pravděpodobně nepřinese kýžené výsledky a místo toho by mohla způsobit nezamýšlené důsledky, jako je vysoká fluktuace, vyhoření, nemoci a dokonce úmrtí.
„Je to zvrácené. Téměř každá civilizovaná země zavádí čtyřdenní týden, Lepší produktivita přichází s lepšími pracovními podmínkami a lepší kvalitou života zaměstnanců. Přece víme, že to znamená méně hodin, ne více,“ řekl člen Akis Sotiropoulos, člen výkonného výboru odborového svazu státních zaměstnanců.
„Rozhodně to vypadá jako krátkozraký krok špatným směrem. Víme, že dlouhá pracovní doba škodí zdraví zaměstnanců,“ uvedla Malissa Clarková, ředitelka laboratoře Healthy Work Lab na Státní univerzitě v americké Georgii, která se zabývá studiem rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem.
