Ukrajinci vždy patřili k národnostem, po nichž české firmy rády sahaly. Vypuknutí války tento trend ještě výrazně posílilo a data dokazují, že dnes jsou na nich firmy zaměstnávající cizince naprosto závislé. Jejich další osud na pracovním trhu určí novela Lex Ukrajina 7, kterou Poslanecká sněmovna bude projednávat během podzimu.
Podle Úřadu práce bylo ke konci srpna 2024 na území ČR celkem 136 373 platných pracovněprávních vztahů uzavřených s osobami z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. V těchto pracovněprávních vztazích převažovaly ženy, a to v počtu 84 410 (tedy zhruba 62 procent pracovněprávních vztahů, pozn. aut.).
Nejvíce jich bylo realizováno ve Středočeském kraji, Praze a Plzeňském kraji. Nejčastěji pracují osoby s dočasnou ochranou jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení.
Průzkum personální agentury Hofmann Personal potvrdil, jak moc jsou české firmy na ukrajinských zaměstnancích závislé. Téměř tři čtvrtiny oslovených výrobních, velkoobchodních a logistických firem v Česku zaměstnává cizince, 97 procent z nich má pracovníky z Ukrajiny. S obrovským odstupem následují Poláci (16 %), Bulhaři (9 %) a Maďaři (7 %).
„Závislost na pracovnících z Ukrajiny je naprosto alarmující a z pohledu ekonomiky tento stav není vůbec zdravý, protože se situace na Ukrajině může změnit. Česko by mělo zlepšit podmínky pro přijetí pracovníků i z jiných zemí. Předejde se tak případným problémům s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, které je dlouhodobě podstav,“ říká Gabriela Hrbáčková, ředitelka personální agentury Hofmann Personal.
Válečný konflikt v obrovském počtu zaměstnávaných Ukrajinců hraje stěžejní roli. V loňském roce 43 procent podniků, které zaměstnávaly cizince, zaměstnávalo Ukrajince, kteří přišli do ČR po vypuknutí války. Letos je to o devatenáct procent více.
Navzdory častým kritickým hlasům uprchlíci již od loňského podzimu více peněz do systému odvádějí, než z něj dostávají. Úřad práce ČR ke konci srpna evidoval celkem 15 430 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou, kteří si podali žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání nebo žádost o zprostředkování zaměstnání.
Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak občané Ukrajiny s dočasnou ochranou tvořili 4,7 procenta. Jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí je v případě této skupiny jazyková bariéra.
Úřad práce proto nabízí občanům z Ukrajiny s dočasnou ochranou mimo jiné pomoc s financováním rekvalifikačních kurzů českého jazyka pro cizince, do nichž od vypuknutí války nastoupilo necelých 15 tisíc Ukrajinců.
Novela Lex Ukrajina 7 bude zahrnovat prodloužení dočasné ochrany a nový návrh tzv. „zvláštního dlouhodobého pobytu“. Před únorem 2022, kdy vypukla válka, mohli Ukrajinci v České republice žádat o zaměstnaneckou kartu. Vydávání těchto karet se ale po začátku války výrazně omezilo a začal nový vízový režim pro uprchlíky – tzv. dočasná ochrana.
Ta aktuální platí do března 2025. Evropská unie rozhodla o jejím prodloužení do března 2026, Česká republika bude podmínky jejího prodloužení schvalovat tento podzim. Všichni ti, kdo přišli do ČR po vypuknutí války, tak čelí nejisté budoucnosti. Přitom jejich případný odchod by pro 65 procent podniků, kteří je zaměstnávají, představoval komplikaci.
Větší jistotu by jim mohlo přinést nové vízum, tzv. zvláštní dlouhodobý pobyt, který budou moci uprchlíci získat při splnění specifikovaných podmínek.
Mezi ně patří hlavně bezúhonnost, příjmy zdaněné v ČR, nezávislost na dávkách, bezdlužnost na zdravotním pojištění, zajištěné bydlení, platné cestovní doklady, plnění školní docházky u dětí a předchozí pobyt na základě dočasné ochrany po dobu dvou let.
Celý proces by měl být plně digitalizován a úspěšným žadatelům by zajišťoval volný přístup na trh práce po dobu pěti let. „Doporučujeme proto firmám legální zaměstnávání ukrajinských pracovníků, které k plnění stanovených podmínek výrazně pomůže,“ vysvětluje Gabriela Hrbáčková.
Již nyní tedy personalisté mohou řešit, jak moc se nastalá situace týká jejich zaměstnanců. Většina podniků (62 %) přitom v průzkumu uvádí, že o plánované změně ve vízovém režimu pro ukrajinské pracovníky, kteří přišli po válce, nikdy neslyšela.
Naprostá většina podniků (92 %) se na případný odchod Ukrajinců nijak nepřipravuje. I v podnicích, kde by jejich absence znamenala velkou komplikaci, většinou jen čekají, jak se situace vyvine.
