Značný mediální ohlas vzbudila v tomto týdnu studie poradenské společnosti Forvis Mazars, podle níž už průměrná mzda v Polsku dotáhla tu českou – a dokonce ji převyšuje. To však je pravda jen v hrubém vyjádření. Jenže lidi mnohem spíše zajímá mzda čistá. A tu mají Češi stále zřetelně vyšší. V průměru takřka o tři tisíce korun měsíčně.
Konzultanti z Forvis Mazars ve svém letošním srovnání mzdové úrovně 25 zemí uvádějí, že průměrná mzda v polském soukromém sektoru dosahuje částky 1 795 eur, zatímco v českém jde o 1 779 eur.
V přepočtu do korun dle nynějšího kurzu jde o 45 503 korun v případě polské průměrné mzdy a o 45 098 v případě té české. V hrubém vyjádření tedy průměrně vydělávající Polák bere o 405 korun více než průměrně vydělávající Čech. To, co je však primární z hlediska vývoje životní úrovně lidí, není mzda hrubá, nýbrž ta čistá.
Uvedená hrubá mzda 1 795 eur odpovídá po přepočtu do polské měny výdělku 7 665 zlotých. Z této částky ale v kapse průměrně vydělávajícího Poláka končí po odečtení daní a odvodů jen 5 555 zlotých. To je v přepočtu do české měny 32 941 korun. To je tedy čistá výplata průměrně vydělávajícího Poláka po přepočtu na koruny.
Češi mají nižší daně a odvody
Průměrně vydělávající zaměstnanec českého soukromého sektoru si letos podle Forvis Mazars přijde, jak už víme, na 1 779 eur, tedy 45 098 korun. To je v případě bezdětného pracovníka 35 671 korun čistého. Průměrně vydělávající bezdětný Čech tak měsíčně pobírá o 2 730 korun čistého více než průměrně vydělávající Polák.
Důvodem vyššího čistého výdělku Čechů jsou v souhrnu nižší daně a odvody, jimž v porovnání s Poláky čelí. Jeden příklad za všechny. Ještě v roce 2020 by hrubá mzda čítající 45 098 korun odpovídala v čistém vyjádření částce jen 33 146 korun.
V tom roce ale došlo k zrušení tzv. superhrubé mzdy. Od roku 2021 tak čeští zaměstnanci platí ze svého příjmu daň ve výši pouze 15 procent, namísto zhruba 20 procent, jako ještě roku 2020.
Pokud by ke zrušení superhrubé mzdy nedošlo, v čistém vyjádření by letos průměrně vydělávající Čech měl už jen o 205 korun vyšší příjem než průměrně vydělávající Polák. Bez zrušení superhrubé mzdy by se tak výdělky Čechů prakticky srovnaly s výdělky Poláků nejen v hrubém, leč i v čistém vyjádření.
Zrušení superhrubé mzdy
Zrušení superhrubé mzdy tedy zcela zásadním způsobem pomáhá držet čisté výdělky Čechů citelně nad čistými výdělky Poláků. Kritici by však mohli namítnout, že důsledkem toho je narůstající tuzemské veřejné zadlužení.
Vždyť právě zrušení superhrubé mzdy je stěžejním důvodem nárůstu českého veřejného zadlužení v posledních letech. Ročně připravuje české veřejné rozpočty o více než 100 miliard korun. Jenže i přes zrušení superhrubé mzdy je Česko znatelně méně zadluženo než Polsko.
Veřejný dluh Česka ke konci loňska činil 44 procent hrubého domácího produktu (HDP), zatímco v případě Polska to bylo 49,6 procenta HDP. Češi tak mají citelně vyšší čisté výdělky než Poláci, díky nižším daním, aniž by to stav české veřejné kasy zhoršovalo na, či dokonce na úroveň stavu té polské.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
