Ženy v evropských firmách zastávají 36 procent manažerských pozic, což je o šest procentních bodů více, než činí globální průměr. Vyšší zastoupení žen v managementu má pouze Severní Amerika, kde jich je 39 procent. Vyplývá to z dat reportu Synesgy Global Observatory 2026, který vychází z analýzy více než 525 000 firem ze 181 zemí a teritorií.
Data ukazují, že právě v sociální oblasti, konkrétně v zastoupení žen na pracovních pozicích, má Evropa spolu se Severní Amerikou oproti zbytku světa největší náskok.
V ostatních sledovaných ESG ukazatelích (přístup firem k udržitelnosti a společenské odpovědnosti, pozn. aut.) včetně environmentálních opatření, politik proti dětské práci a většiny certifikací se Evropa od globálního průměru liší minimálně.
Studie Synesgy Global Observatory 2026 kombinuje hodnocení ESG výkonnosti firem získaného prostřednictvím dotazníku Synesgy s databází obchodních informací společnosti CRIF specializující se na úvěrové a obchodní informační systémy a analytiku. Výsledky vyjadřuje pomocí ESG skóre od A do E, kde A představuje nejvyšší a E nejnižší úroveň udržitelnosti.
Podle studie mají ženy v Evropě vyšší zastoupení také v manuálních profesích. Tvoří 28 procent všech zaměstnanců, zatímco celosvětový průměr je o pět procent nižší. Kancelářské pozice v evropských společnostech zastává 46 procent žen, což odpovídá globálnímu průměru.
ESG reporting zavedla směrnice EU CSRD (směrnice stanovující pravidla pro vykazování informací o udržitelnosti firem), která se postupně promítla také do české legislativy. Později ji upravil legislativní balíček změn Omnibus I., který pravidla pro řadu firem zmírnil.
Od roku 2024, kdy začala směrnice platit, měly povinnost reportovat nefinanční informace velké společnosti kotované na burze s více než 500 zaměstnanci, například Škoda Auto, ČEZ, Kofola a samozřejmě také banky. V další fázi se tato povinnost měla původně vztahovat i na společnosti s více než 250 zaměstnanci, které by zároveň překračovaly stanovená finanční kritéria.
Po přijetí balíčku Omnibus I. ale povinnost reportovat odpadla přibližně 90 procentům těchto firem a podle nových kritérií, tedy 1 000 zaměstnanců a obratu 450 milionů eur, se nyní v Česku vztahuje pouze na nižší desítky firem.
Praxe nicméně už teď ukazuje, že řada firem dál reportuje dobrovolně nebo se na reporting připravuje. Jejich motivace není regulatorní, ale byznysová – požadují to jejich potenciální i stávající zákazníci, ptají se na to úvěrující banky či investoři a zajímá to i zaměstnance a další aktéry.
V environmentální části necelá třetina procent evropských firem uvádí, že již realizuje opatření ke snížení dopadu své činnosti na životní prostředí, což je stejný podíl jako globální průměr. O něco méně, konkrétně 28 procent, firem v Evropě i celosvětově tato opatření teprve plánuje a 41 procent je zatím nemá.
Podobné výsledky vykazuje i oblast politik týkajících se lidských práv a dětské práce. Formální politiku v této oblasti nemá 72 procent evropských firem, 21 procent evropských společností má interní politiku a dalších 7 procent ji má a zároveň zveřejňuje na webových stránkách, což odpovídá světovému průměru.
Autorka je místopředsedkyně představenstva Asociace udržitelného podnikání
(Redakčně upraveno)
