Jedna kariéra celý život? To už dnes neplatí

Počet rekvalifikovaných v Česku roste o desítky procent, přesto jsou v tomto ohledu velké rezervy, vyplývá z údajů Úřadu práce ČR. Ten by nyní, ve spolupráci s poradními sbory, měl vytipovat prioritní potřeby podnikatelů a zaměstnavatelů a díky tomu správně zacílit svou kapacitu.

Navzdory rostoucímu počtu rekvalifikací jednou z hlavních překážek rozvoje pracovního trhu zůstává nedostatečné zvyšování kvalifikace. Ilustrační foto: Pixabay.com
Navzdory rostoucímu počtu rekvalifikací jednou z hlavních překážek rozvoje pracovního trhu zůstává nedostatečné zvyšování kvalifikace. Ilustrační foto: Pixabay.com

V prvním pololetí letošního roku nastoupilo na rekvalifikace 20 118 lidí, což je o 39 procent více než za stejné období v loňském roce. Většinu rekvalifikací absolvovali uchazeči o zaměstnání, kterým v 87 procentech pomohly získat nové uplatnění.

Zájem o rekvalifikace narůstá postupně s věkem až do 35 let, pak je v zásadě rovnoměrně rozprostřen v dalších věkových kategoriích. Více než polovina účastníků rekvalifikace (54 %) je ve věku 35 až 55 let. Mezi rekvalifikovanými převažují ženy (67 %), nejvíce jsou zastoupeni lidé se základním vzděláním, vyučení a lidé s úplným středním odborným vzděláním s maturitou, ale bez vyučení. Nejčastější obory jsou digitální rekvalifikace, řidičské průkazy včetně profesní způsobilosti a účetnictví s využitím IT techniky.

Ačkoli počet rekvalifikací roste, jedním z největších problémů, který brání rozvoji trhu práce v ČR a zároveň je překážkou pro to, aby lidé vydělávali více, zůstává nedostatečné zvyšování kvalifikace a připravenost lidí kvalifikaci během svého života měnit. Shodl se na tom poradní sbor Generálního ředitelství Úřadu práce ČR.

„Musíme změnit letité nastavení a přesvědčení, že si pro život vybíráme jen jednu kariéru. V dnešním světě a v moderní ekonomice to už dávno neplatí. Pokud chceme, aby se lidem a celé naší společnosti dařilo lépe, musíme být připraveni se neustále učit nové věci a dovednosti – jen tak získáme lepší práci i odměnu,“ říká generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof.

V poradních sborech jsou ze zákona zastoupeny klíčové instituce od velkých zaměstnavatelů, zástupců malých a středních firem, zástupců zaměstnanců i odborů, sociálních partnerů, a také orgánů státní správy, včetně ministerstva školství a samospráv, až po neziskový sektor.

Generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof plánuje roli poradních sborů posílit: „Náš společný zájem je, aby co nejvíce obyvatel v Česku mělo dobrou práci s adekvátním finančním ohodnocením, a aby firmy a instituce byly schopny najít v přijatelném čase dostatek pracovníků se správnou kvalifikací. Formát našeho Poradního sboru chci proto změnit z diskusního na více pracovní.“

Právě poradní sbory by měly definovat prioritní potřeby podnikatelů a zaměstnavatelů, aby bylo možné správně zacílit kapacitu Úřadu práce jako největší pomáhající organizace na oblasti, u nichž je shoda, že jejich podpora pomůže zvýšit produktivitu a prosperitu, čímž se zajistí vyšší příjmy pracujících. 

„Bez kvalitně vyškolených pracovníků nemůžeme růst, ani se přizpůsobovat rychle se měnícímu trhu. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) je připravena přenášet zkušenosti z praxe na centrální úroveň s cílem stabilizovat a zvýšit účinnost této iniciativy,“ říkáEva Svobodová, členka představenstva a generální ředitelka AMSP ČR.

Posílení rekvalifikačních programů je podle jejích slov cestou, jak udržet krok s konkurencí a zároveň zajistit, že zaměstnanci budou mít stabilní a dobře placenou práci.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB