V jakých případech náleží zaměstnancům volno v situacích v souvislosti s povodněmi? Zaměstnancům přitom zpravidla nenáleží náhrada mzdy. Na tu mají nárok typicky v případě, že práci nemohou vykonávat z důvodu na straně zaměstnavatele, kterým by mohlo být například zaplavení pracoviště.
V případě, že se lidé v důsledku povodní nedostanou do práce, může jít o důležitou překážku v práci na straně zaměstnance, kterou musí zaměstnavatel omluvit. Zaměstnanci však nenáleží náhrada mzdy.
Pokud zaměstnanec musí odstraňovat škody způsobené povodněmi nebo poskytovat osobní pomoc, náleží mu volno bez náhrady mzdy z důvodu překážky v práci na straně zaměstnance. Právně pak rozlišujeme, zda jde o důležitou osobní překážku v práci, nebo překážku z důvodu výkonu občanské povinnosti. Ani v těchto případech zaměstnanci nenáleží náhrada mzdy.
Musí-li děti (mladší 10 let, pozn. aut.) zaměstnance zůstat doma kvůli uzavřené škole či školce, a nelze-li péči o dítě zajistit jinak, lze tento stav kvalifikovat jako důležitou překážku v práci na straně zaměstnance.
Zaměstnanec sice nemá nárok na náhradu mzdy, ale může žádat o ošetřovné podle zákona o nemocenském pojištění.
Nemůže-li zaměstnanec vykonávat svou práci z důvodu na straně zaměstnavatele, může jej zaměstnavatel převést na jinou práci, nebo mu hradit náhradu mzdy ve výši 60 procent (živelní událost), nebo 80 procent (prostoj) průměrného výdělku.
Poskytnutí náhrady mzdy za výše uvedené překážky může řešit např. kolektivní smlouva. Skutečnost, že se překážka na straně zaměstnance vyskytla, stejně jako délku trvání překážky (standardně na dobu nezbytně nutnou), prokazuje zaměstnanec. Zaměstnanec se zaměstnavatelem se mohou i dohodnout na poskytnutí dovolené nebo na napracování zameškaných hodin.
Autor advokátní koncipient společnosti BDO Legal
(Redakčně upraveno)
