Nedostatek brigádnických míst v letošních letních měsících nahrává podvodníkům k nové metodě, jak připravit o peníze lidi, kteří shánějí přivýdělek. Napřed z nich udělají bílé koně a následně je „oškubou“. Web profese.online na to upozornila Česká spořitelna a další instituce.
Mezi seriózními nabídkami na přivýdělek se toto léto objevují také ty, které mají brigádníka napálit a okrást je. Vedle toho se oběť ještě vystavuje riziku trestního stíhání. Před novou metodou podvodníků varuje několik finančních institucí. Principem podvodu je udělat z vytipovaného člověka bílého koně a prát přes jeho účet nelegálně získané prostředky.
Podvod s falešnými nabídkami brigád obvykle začíná posláním SMS nebo zprávy na WhatsApp či jinou aplikaci. Odesílatel se v ní často vydává za zástupce personální agentury nebo konkrétní společnosti. V první fázi je úkolem brigádníka obvykle „lajkovat“ podle instrukcí různé příspěvky na sociálních sítích, za což obdrží drobnou odměnu na svůj účet.
Následně však podvodníci rozšiřují náplň práce. „Vaším úkolem bude přeposílat ‚výdělky‘ dalším ‚zaměstnancům‘ firmy. Za přeposlání ‚výdělků‘ samozřejmě dostanete provizi, abyste nepřišli zkrátka. V tuto chvíli se stáváte bílým koněm. Jste součástí řetězce, kdy přes váš účet podvodníci legalizují výnosy z trestné činnosti,“ uvedl Lukáš Kropík, mluvčí České spořitelny.
Peněžitý trest i vězení
Kropík vysvětlil, že bílý kůň má před zákonem povinnost vydat všechny prostředky, o něž se obohatil – tedy odměnu, kterou od podvodníka obdržel. Zároveň je však odpovědný i za vydání částek, které z účtu vybral nebo přeposlal podle instrukcí podvodníka.
Za dané jednání hrozí peněžitý trest, propadnutí věci, propadnutí majetku, zákaz činnosti a v krajním případě i trest odnětí svobody. „Pokud obdržíte neznámé peníze na svůj účet, nahlaste to přímo bance, neboť je musíte vrátit,“ upozornil Lukáš Kropík.
Ve finální části podvodu se falešný zaměstnavatel obvykle pod záminkou výhodné investice pokusí vylákat od „brigádníka“ vyšší finanční částku z jeho účtu. Vedle trestního stíhání tak může člověk v případě neopatrnosti přijít také o všechny své úspory, nebo jejich část.
Podle Petra Doudy, mluvčího společnosti Randstad, lze většinu podvodných zpráv nabízejících falešné brigády při vyšší ostražitosti rozeznat. Často se totiž prozradí lámanou češtinou, gramatickými chybami nebo podivnou předvolbou náležející obvykle asijským či africkým zemím.
Zviklat by člověka neměla ani situace, kdy se podvodník představí jako zaměstnanec agentury zprostředkovávající práci. „Agentura práce nikdy nežádá osobní údaje nebo informace o platební kartě prostřednictvím textových zpráv. Rovněž nikdy nepožaduje peníze za zprostředkování zaměstnání,“ zdůraznil Petr Douda.
Obětmi nejsou jen senioři
I přes pokračující osvětu počty obětí kyberkriminality každoročně rostou. Podle České bankovní asociace zaznamenaly banky v roce 2023 celkem 69 685 napadených klientů s celkovou škodou 1,35 miliardy korun. Průměrná výše škody dosáhla 19 357 korun.
Zkušenosti bankéřů potvrzují policisté. „V posledních letech jsme svědky bezprecedentního nárůstu online kriminality. Útoky e‑šmejdů jsou stále sofistikovanější, využívají nové metody a je stále těžší rozeznat, že jde o kyberpodvod. Proto je edukace a osvěta v této oblasti zásadní,“ sdělil Ondřej Penc z odboru Prevence Policie České republiky.
Mnozí lidé se domnívají, že typickými oběťmi podvodníků bývají senioři. „Podle dat však nejčastěji přicházejí o peníze lidé ve středním věku, mezi 36 a 44 lety. Ve větší míře jde o ženy, muži však bývají okradeni o vyšší částky,“ uvedl Jan Nedělník ze společnosti Konecta Czech Hungary a Slovakia, která působí v oblasti zákaznického servisu a spolupracuje s bankovními institucemi.
Vedle triků s lákavými brigádami využívají podvodníci desítky dalších metod, jak vymámit z důvěřivých lidí peníze. V oblibě jsou scénáře s falešnými investičními poradci, kteří pod záminkou výhodného zhodnocení financí nabádají k transakcím na falešné účty či platformy.
Podobně funguje i taktika falešného bankéře. Ten se obvykle snaží vybrané oběti namluvit, že byl její účet napaden. Pro záchranu úspor klienta vyžaduje podvodník přístupové údaje do internetového bankovnictví či jej za pomoci důmyslných lží „lanaří“ k vložení úspor do bitcoinmatů a k jejich poslání na cizí účty.
„Zástupci bankovních společností nikdy od klientů nepožadují jejich přihlašovací údaje ani nevstupují do účtů zákazníků prostřednictvím vzdálených přístupů. Pokud má tedy člověk při kontaktu s někým, kdo se představí jako zástupce jeho banky, jakékoli pochybnosti, měl by konverzaci ihned přerušit,“ doporučil Nedělník.
