S účinností od prvního srpna se dočkala úpravy kritizovaná novela zákoníku práce, která od prvního ledna 2024 zakotvila ručení zaměstnavatelů ve stavebnictví za mzdy svých subdodavatelů. Nově mají mít zaměstnavatelé – ručitelé například větší jistotu v tom, že zaměstnanec, který se domáhá nevyplacené mzdy, opravdu pracuje u jejich subdodavatele.
O co u této povinnosti zejména jde? Pokud zaměstnancům ve stavebnictví nevyplatí mzdu firma, u které jsou zaměstnáni, mohou žádat vyplacení mzdy u společnosti, která si jejich zaměstnavatele najala např. na základě smlouvy o dílo.
Ta musí mzdu vyplatit, a to až do výše minimální mzdy. Ve smluvním řetězci o více subdodavatelích ručí za vyplacení mzdy i generální dodavatel. Nová úprava tuto nastavenou povinnost ručení neruší, pouze vyjasňuje některá sporná ustanovení.
Co jsou práce ve stavebnictví
Novela staví najisto, že ručení se uplatní pouze na stavební práce (nikoli tedy např. na práce projektantů nebo jiné práce se stavbou související, pozn. aut.).
Zákon konkretizuje práce následovně: Stavební práce poskytované při provádění stavby, změně nebo údržbě dokončené stavby anebo při odstraňování stavby na staveništi, zejména výkopové práce, přemísťování zeminy, vlastní stavební práce, montáž a demontáž prefabrikovaných dílů, instalace zařízení nebo vybavení, úpravy stavby, renovace stavby, opravy stavby, demontáž stavby, demolice stavby, údržba stavby, malířské a úklidové práce v rámci údržby stavby, asanace stavby.
Povinnost předložit pracovněprávní dokumenty
Původně k aktivaci ručení došlo tak, že zaměstnanec doručil ručiteli výzvu k úhradě nevyplacené mzdy, aniž by byl povinen k výzvě doložit jakékoliv podklady prokazující jeho nárok. Pokud ručitel mzdu nevyplatil do deseti dnů od doručení výzvy, čelil hrozbě pokuty.
Zákon tak nedával ručiteli žádnou možnost ověřit, že uplatňovaný nárok na výplatu mzdy je oprávněný, a dokonce ani to, zda je žadatel vůbec zaměstnancem subdodavatele.
Nově je třeba, aby zaměstnanec prokázal, že u subdodavatele opravdu pracuje (například předložením pracovní smlouvy). Zároveň musí zaměstnanec prokázat i výši mzdových nároků, které uplatňuje. Pokud tuto povinnost nesplní ani po výzvě od ručitele, jeho žádost o výplatu dlužné mzdy nevyvolává žádné účinky a ručitel mzdu nemusí vyplatit.
Zproštění se ručení
Zákon umožňuje, aby se dodavatel ručení zprostil za předpokladu, že si u subdodavatele vyžádá ke dni zahájení plnění potvrzení o bezdlužnosti od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a zdravotních pojišťoven, a zároveň mu nebyla uložena pokuta od inspekce práce.
Z právní úpravy však nebylo zřejmé, ke kterému okamžiku dochází k zahájení plnění (kdy má ručitel od subdodavatele vyžadovat potvrzení o bezdlužnosti) a panovala nejistota, zda se dodavatel povinnosti ručení opravdu zprostil, či nikoliv.
Nyní se stanovuje, že potvrzení o bezdlužnosti od ČSSZ, zdravotních pojišťoven nemá být starší než tři měsíce ode dne uzavření smlouvy na realizaci smluvního plnění.
K prokázání toho, že subdodavateli nebyla uložena pokuta podle zákona o inspekci práce či zákona o zaměstnanosti, slouží potvrzení od Státního úřadu inspekce práce. Při splnění těchto podmínek neručí ručitel za mzdové nároky zaměstnanců v žádném stupni řetězce.
Pozor na pokuty
V ostatním zůstává úprava ručení za mzdy zaměstnanců subdodavatelů nezměněna. Je proto nutné např. informovat zaměstnance před zahájením práce o dodavatelském řetězci a jejich právech a povinnostech v souvislosti s ručením.
Při poskytnutí chybné informace hrozí zaměstnavateli pokuta až dvě stě tisíc korun. Při neuspokojení mzdových nároků zaměstnanců se ručitel stále vystavuje riziku pokuty ve výši až dva miliony korun.
Na seznámení s povinností dostaly firmy pouhých 10 hodin
Samotnou změnu vnímám spíše pozitivně, protože dochází k dílčímu zlepšení pozice ručitelů a vyjasnění některých sporných bodů v zákonné úpravě.
Na seznámení se závazným zněním novely jsme však měli přibližně pouhých deset hodin (ve Sbírce zákonů vyhlášeno 31. 7. 2024 ve 13:52:15, účinnost k 1. 8. 2024), což je z mého pohledu opravdu nedostatečné. Samotný zákon (č. 230/2024 Sb.), jehož je výše uvedené součástí, totiž primárně řeší změny v oblasti kolektivního vyjednávání.
Součástí zákona jsou i novinky jako valorizace minimální mzdy a možnost samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem. Tyto části však nabydou účinnosti až k 1. 1. 2025. Ke stejnému datu se očekává účinnost i velké tzv. flexibilní novely, kterou bude v nejbližší době projednávat vláda.
Autor je advokátní koncipient ve společnosti BDO Legal
(Redakčně upraveno)
