Pokud legislativním schvalovacím procesem projde novela zákoníku práce v podobě, jakou navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), čeká od příštího roku pracující řada změn. Těmi nejvýraznějšími jsou změna délky zkušební doby i výpovědní lhůty.
Novela zákoníku práce, schválená koaliční vládou premiéra Petra Fialy, přináší podstatné změny ve vztazích mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Cílem podle vládního prohlášení je, aby takzvaná flexinovela zpružnila stávající zákoník práce, který svou rigiditou blokuje jak zaměstnance, tak zaměstnavatele.
Proti chystaným změnám se vyslovili zástupci odborů, podle nichž novela vyhovuje výhradně zaměstnavatelům, ale pozici zaměstnanců oslabuje. Příkladem může být zkrácená výpovědní lhůta i delší zkušební doba.
Výpovědní lhůta běží hned
Výpovědní doba nově nepoběží od prvního dne následujícího měsíce, ale už okamžikem výpovědi. Její standardní délka zůstane dva měsíce, ale nově stanovený začátek lhůty ji v některých případech zkrátí až o měsíc oproti současnému stavu.
Nyní, pokud je zaměstnanci doručena výpověď 1. března, mu pracovní poměr končí až po téměř třech měsících, tedy 31. května. Podle nově navrhovaných podmínek by ve zmíněném příkladu pracovní poměr skončil již 1. května. Změna by se měla týkat všech výpovědí – tedy jak těch ze strany zaměstnance, tak ze strany zaměstnavatele.
Novela pak vyjmenovává případy, kdy lze výpovědní dobu automaticky zkrátit ze dvou měsíců na jeden. Jde o situace, kdy pracovník neplní předpoklady, nesplňuje požadavky zaměstnavatele pro výkon práce nebo své povinnosti závažným způsobem porušuje.
Prodlužuje se také doba, po kterou si zaměstnavatel může shromažďovat důkazy, aby v případě soudního sporu takovouto výpověď obhájil. Dosud měl na opatření důkazního materiálu dva měsíce od doby, kdy se o pochybení zaměstnance dozvěděl, nově to budou měsíce tři. A protáhne se také doba, po kterou je možné přestupek zaměstnance řešit – ze současných 12 měsíců na 15.
Výpověď bez důvodu v novele není
V případě, že by zaměstnanci byla předána neplatná výpověď, měl by až do vyřešení situace dostávat náhradu mzdy a mít nárok na dovolenou.
Pokud dojde k rozvázání pracovního poměru z důvodu, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl způsobilost vykonávat dosavadní práci kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, obdrží nově místo odstupného jednorázovou náhradu vyplacenou z povinného pojištění zaměstnavatele ve stejné výši jako dnes, tedy minimálně dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku.
Tolik diskutovaná možnost výpovědi bez udání důvodu v novele obsažena není, ale je pravděpodobné, že se o jejím prosazení povede ještě diskuse během projednávání ve Sněmovně. Úpravu v tomto ohledu by si přála zejména vládní ODS, která v ní vidí cestu, jak zaručit větší flexibilitu pracovního trhu.
Propuštění bez udání důvodu je na jednu stranu cestou, jak se zbavit problémového zaměstnance, na stranu druhou by ale mohlo být lehce zneužitelné směrem k pracovníkům, kteří mají na trhu práce horší uplatnění – typicky starší lidé v předdůchodovém věku nebo matky s malými dětmi.
Zkušebka se protáhne
Zaměstnavatelé dostanou v nové legislativní úpravě více času, aby si prověřili nové zaměstnance a jejich pracovní nasazení. Zkušební doba, během níž může být pracovník propuštěn ze dne na den bez udání důvodu, se u řadových zaměstnanců protáhne ze tří měsíců na čtyři. Vedoucí pracovníci pak v tomto období setrvají měsíců dokonce osm, místo nynějších šesti.
I nadále však půjde o možnost, nikoli povinnost. Stále tak bude možné po vzájemné dohodě sjednat zkušební dobu kratší, případně žádnou. Zatímco současný zákoník nedovoluje dohodnout se na prodloužení zkušební doby, nyní to možné bude – do maximální délky čtyř, respektive osmi, měsíců.
