V červenci míra nezaměstnanosti v ČR stoupla z červnové hodnoty 3,6 procenta na 3,8 procenta. Za růst může i letošní legislativní zpřísnění podmínek zaměstnávání tzv. dohodářů. To z hlediska zaměstnavatele prodražuje zaměstnávání „na dohodu“, například kvůli nárůstu administrativních nákladů. Je tedy také nákladnější zaměstnat brigádníka, pročež poptávka po nich klesá.
Více lidí, kteří by jinak brali letní brigádu, například čerstvých absolventů, se tak hlásí na úřadech práce, což v červenci přispělo právě k růstu míry nezaměstnanosti. Už v květnu či červnu hlásily příslušné pracovní portály meziročně o desítky procent nižší poptávku po brigádnících.
Zaměstnavatelé se totiž letos rozhodli obejít se bez nich a pracovní náplň pokrýt přes léto kmenovými zaměstnanci, například díky důsledněji rozvrženému plánu letních dovolených těchto zaměstnanců.
V srpnu lze počítat s nárůstem míry nezaměstnanosti na 3,9 procenta, což bude nejvyšší srpnová míra nezaměstnanosti od roku 2017. Do konce letošního roku se pak míra nezaměstnanosti vyšplhá až na 4,1 procenta.
Červenec je totiž tradičně měsícem, kdy vrcholí – byť letos tedy v omezené míře – sezónní zaměstnávání právě z důvodu letní sezóny a teplého počasí, stupňujícího poptávku po obsazení pracovních pozic v exteriéru.
Zároveň se na trhu práce ještě v takové míře jako v dalších měsících neobjevují čerství absolventi, takže nabídka práce zůstává omezena.
Absolventi pak na trh práce míří ve vyšší míře v dalších letních měsících a zejména v září, kde lze očekávat další nárůst míry nezaměstnanosti. V říjnu a listopadu by pak míra nezaměstnanosti mohla opět klesnout, než na přelomu roku kvůli nástupu zimní sezóny vzroste na zmíněnou úroveň 4,1 procenta.
Český trh práce je tak stále ve stavu, který lze označit za chladnoucí přehřátí, neboť už jeho přehřátí není tak intenzivní jako zejména před rokem 2020. Navzdory napjatým podmínkám na trhu práce nedochází k roztočení mzdově-inflační spirály. A přes určité nedávné oživení inflace, zejména v segmentu služeb, k němu ani nedojde.
Reálné mzdy sice letos po dvou letech poklesu porostou, o 3,7 procenta, ovšem takový vzestup nestačí na vyvolání výraznějších inflačních tlaků ani ve výhledu. Napjatá situace na trhu práce ovšem přispívá k tomu, že Česká národní banka letos zpomalila tempo svého snižování základní úrokové sazby a dále jej zpomalí ve druhém letošním pololetí.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
