Ještě v devadesátých letech nebylo výjimkou, že jste v hospodě dostali pivo bez pěny v teplé sklenici. Lví podíl na tom, že dnes se kvalita čepovaného piva v tuzemských hospodách a restauracích v uplynulých dvaceti letech výrazně zlepšila, měl Václav Berka. O jeho uvedení do Síně slávy českého pivovarství a sladařství Českého svazu pivovarů a sladoven informovala redakci webu profese.online společnost Plzeňský Prazdroj.
Václav Berka jetřetí generací Berků a společně tak hlídají kvalitu plzeňského piva už téměř 100 let. Vystudoval pivovarnictví nejprve na střední škole a pak i na vysoké škole chemicko-technologické, kde se věnoval oboru kvasné chemie.
Po studiích začínal v pivovaru jako technolog a později se vypracoval až do pozice vrchního sládka. Stál tak u klíčových inovací, které se zaváděly při vaření, zrání i stáčení piva, ale zároveň vždy prosazoval zachování těch částí výroby, které jsou unikátní a dodnes vytvářejí jedinečný chuťový profil ležáku Pilsner Urquell.
V roce 2005 se ale z vlastní iniciativy vydal naprosto novým směrem. Z pozice toho, kdo se staral o kvalitu vaření a zrání piva v pivovaru, se přesunul do pozice člověka, který se o pivo stará na jeho cestě do sklenice. Založil zcela novou profesní kategorii – tým obchodních sládků, a vydal se na novou misi, unikátní nejen v českém, ale i světovém kontextu.
Podle Václava Berky je důležité, aby obchodní sládek měl zkušenosti a znalosti z výroby piva, ale zároveň i komunikační dovednosti. „Začali jsme školením lidí v Prazdroji, z nichž vznikl nový tým, a jako druhý krok jsme založili soutěž pro hospodské ve správném čepování piva. Zároveň jsme edukovali veřejnost, jak poznat to správně načepované pivo,“ vzpomíná Václav Berka.
Následovalo systematické školení personálu v hospodách a restauracích napříč Českem ve všech dovednostech péče o pivo, nejen vlastním čepování. Nejlepší výčepní pak začali v Prazdroji využívat jako externí školitele, díky čemuž počet proškolených hospod výrazně narůstal.
„Za dobu fungování obchodních sládků od roku 2005 si troufnu tvrdit, že jsme proškolili minimálně 40 000 provozoven a skoro 100 000 lidí pracujících v gastronomii, kteří pečují o pivo. Dnes se to může zdát zapomenuto, ale za těch bezmála 20 let šla kvalita čepovaného piva v českých a moravských hospodách prudce nahoru,“ soudí Václav Berka.
V roce 2018 pak tým obchodních sládků vyvinul sofistikovaný systém měření kvality piva, kde sleduje deset měřitelných standardů. Zatímco ještě v roce 2018 ho splňovalo zhruba 20 procent hospod a restaurací, které odebíraly pivo od Prazdroje, letos je to už téměř 60 procent.
„To, že je náš přístup správný, potvrzují i výzkumy, které ukazují, že pokud je host spokojený s kvalitou piva v hospodě, vrací se do ní opakovaně a často jí doporučí i svým známým. Díky tomu se nám ve spolupráci s hospodskými daří udržovat a rozvíjet unikátní českou pivní kulturu,“ doplňuje Václav Berka.
O Plzeňském Prazdroji
S exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj lídrem mezi výrobci piva v regionu a největším exportérem českého piva. V roce 2023 získal v žebříčku aliance Byznys pro společnost TOP Odpovědná firma tři první místa: V hlavní kategorii „TOP odpovědná velká firma“ a v oborových kategoriích „TOP odpovědná firma v inovacích“ a „TOP odpovědná firma v životním prostředí“.
