Zaměstnanci ve veřejných službách a správě a státní zaměstnanci se mohou od nového roku těšit o paušální nárůst svých platů o 1 400 korun. Stát by se tak mělo podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), který byl předložen do mezirezortního připomínkového řízení.
Znamenalo by to, že jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 do 11,5 procenta. S náklady na valorizaci MPSV počítá ve státním rozpočtu na příští rok, dosáhnout by měly asi 16,6 miliard korun.
„Toto navýšení je důležitým krokem jak pro rodiny zaměstnanců státu, jejichž platové tarify se valorizovaly naposledy v roce 2022, tak i pro posílení veřejného sektoru na trhu práce. Výrazně si polepší hlavně nejhůře odměňovaní pracovníci, jako jsou školní kuchařky, školníci, nepedagogičtí pracovníci nebo třeba soudní zapisovatelky,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol. Těm se platové tarify navýší o sedm procent, tedy v rozmezí od 1 090 do 4 040 korun.
„Zavázali jsme se, že budeme klást důraz na udržení dvacetiprocentního podílu nadtarifních složek platu a jejich efektivního využívání. Za rok 2023 tento podíl dosáhl u pedagogických pracovníků 21 procent. Příští rok by to mohlo být ještě více díky zvýšení objemu prostředků na platy učitelů, které letos nebylo promítnuto do platových tarifů,“ poznamenal Jurečka.
Zaměstnanci se veřejné sféře a státní službě budou navíc od ledna chráněni před nízkými výdělky tzv. zaručeným platem. Nařízení vlády proto nově stanoví také rozdělení prací do čtyř skupin pro účely určení příslušné nejnižší úrovně zaručeného platu. Kritériem tohoto rozdělení do skupin bude kvalifikační náročnost, tedy vzdělání požadované pro výkon práce.
Skupina prací | Vymezení prací | Výše nejnižší úrovně zaručeného platu (v Kč za měsíc) |
1. | práce v 1. a 2. platové třídě | 20 800 |
2. | práce ve 3. až 5. platové třídě | 24 960 |
3. | práce v 6. až 9. platové třídě | 29 120 |
4. | práce v 10. až 16. platové třídě | 33 280 |
Další změnou je zrušení limitu šesti let při zápočtu tzv. náhradní doby spočívající v péči o dítě. K tomu typicky dochází během mateřské a rodičovské dovolené při posuzování započitatelné praxe zaměstnance, a tedy i určení jeho platu.
To přispěje k omezení negativního vlivu péče o dítě na odměňování zaměstnanců, kdy dojde především ke snížení rozdílu odměňování žen a mužů v důsledku péče o dítě.