Lednová nezaměstnanost přesáhla podle čerstvých údajů Úřadu práce pětiprocentní hranici, oproti poslednímu měsíci předchozího roku tak stoupla o 0,3 procentního bodu. Dostala se tím na nejvyšší hodnotu od února 2017. Hlavní podíl na tom má nejen každoroční sezonní nárůst, ale i takzvaná flexinovela.
Úřad práce k 31. lednu evidoval celkem 378 547 uchazečů o zaměstnání, což je ve srovnání s prosincem loňského roku o 26 000 osob více. Leden je tradičně spojen s poklesem po vánoční a silvestrovské špičce, ovšem jen sezonností se výrazný nárůst vysvětlit nedá. Svůj vliv má i takzvaná flexinovela.
„Lednový nárůst nezaměstnanosti je především důsledkem tradiční sezonnosti, která se každý rok promítá do zimních měsíců. Zároveň se ale začínají projevovat změny v podpoře v nezaměstnanosti, které lidem dávají větší jistotu.
Pravděpodobně si část uchazečů vědomě načasovala podání žádosti na období platnosti nových podmínek a zároveň roste podíl těch, kteří o podporu podle těchto pravidel žádají,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Podpora v nezaměstnanosti od ledna vzrostla v prvních dvou měsících na 80 procent předchozího čistého výdělku, a to bez ohledu na to, zda pracovní poměr skončil výpovědí, nebo dohodou.
Lidé by tak měli získat dostatek času, aby si našli práci odpovídající jejich schopnostem a platovým požadavkům.
Řada uchazečů o zaměstnání tak sice žádost o evidenci podala do konce předchozího roku, ale o podporu zažádala až v lednu, aby se na ně vztahovaly nové, výhodnější podmínky.
Motivaci změnou legislativy dokazují i čísla – ve stejném období předcházejícího roku totožnou taktiku zvolilo osmkrát méně lidí.
Lednová data zároveň ukazují vysokou fluktuaci v evidenci uchazečů o zaměstnání. „Přes 64 tisíc lidí se nově zaevidovalo, ale současně více než 40 tisíc osob z evidence odešlo a přes 30 tisíc nastoupilo do práce,“ okomentoval zastupující generální ředitel Úřadu práce ČR Karel Trpkoš.
V porovnání s prosincem vzrostl počet nezaměstnaných osob ve všech krajích, nejvyšší podíl zůstává v Ústeckém (7,5 %) a Moravskoslezském kraji (6,9 %), nejnižší v Praze (3,8 %). Nejvíce v meziměsíčním srovnání vzrostl podíl nezaměstnaných v Jihočeském kraji, a to o 0,6 procentního bodu.
Z hlediska vzdělání se uchazeči strukturou příliš nezměnili. Nejvíce se jich generovalo z osob s výučním listem, následují uchazeči se základním vzděláním, nejméně početnou skupinou jsou lidé s vysokoškolským diplomem.
Zaměstnavatelé mají dle evidence Úřadu práce ČR zájem zejména o dělníky v oblasti výstavby budov, řidiče nákladních automobilů a tahačů, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, kuchaře, montážní dělníky nebo uklízeče.
Statistiky Úřadu práce ale pochopitelně nepokrývají komplexně celý trh práce, řada pozic se inzeruje a obsazuje na prostřednictvím dalších portálů a sociálních sítí.
